Článek se zaměřuje na význam a metody posilování přirozené podpory pro osoby s postižením. Přirozená podpora je definována jako neformální pomoc poskytovaná zdarma na základě běžných vztahů mezi lidmi, jako jsou rodina, přátelé, sousedé či kolegové, a slouží k zapojení znevýhodněných osob do běžných aktivit v komunitě. Článek zdůrazňuje rozdíl mezi přirozenou podporou a dobrovolnictvím, přičemž dobrovolník je vnímán jako určitý typ profesionála s formálním závazkem. V českém kontextu se pojem přirozené podpory objevil nejprve v oblasti podporovaného zaměstnávání a postupně se začíná objevovat i v plánování zaměřeném na člověka. Pro budování sítí vztahů pro přirozenou podporu článek doporučuje techniky z plánování zaměřeného na člověka a komunitní práce, jako je mapování sítě vztahů pomocí „kruhu vztahů“ a identifikace darů a nadání jednotlivce.